Pokus o práci v cukrárně: Neúspěšný ale sladký

ilustrační foto

Dnes jsem strávil (píše Honza) zhruba dvě hodiny na testech v cukrárně na Anzac Parade. Neodradilo mě, že nabízená práce byla od 17 hodin odpoledne do 1 hodiny ráno, ani to, že jsem neměl ani ponětí o tom, jak se dostanu zpátky do postele, kdyby si mě náhodou chtěli testovat až do konce pracovní doby. Ono totiž dopravní spojení po půlnoci je obecně trochu problém a druhá věc je, že do této lokality místní "metro-vlak" nezajíždí a zorientovat se v jízdních řádech autobusů je práce namáhavá a veskrze zbytečná. Ostatně o jedné "povedené" cestě autobusem na klokání grilovačku už tu byla kdysi řeč.

Ale hezky popořádku. Dojel jsem na cílovému bodu (Paradise Patisserie na Anzac Parade) nejbližší vlakovou zastávku Green Square a odsud mi navigace vypočítala nejbližší pěší spojení na půlhodinovou procházku. Původně jsem očekával ještě delší tůru, takže jsem směle vyrazil.

V cíli jsem byl v dostatečném předstihu, takže jsem si Anzac Parade důkladně prohlédl, je to celkem povedený kousek Austrálie. Škoda, že jsem měl foťák v batohu a nenapadlo mě ho výtáhnout :(. No nic, je to vlastně jenom normální dlouhá ulice plná obchodů. A v jednom z nich jsem se ve stanovený čas představil a byl jsem uveden do sladké voňavé říše různých dobrot. Cukrářský pan "mistr" mi sahal asi do poloviny hrudníku, ale co nenabral na výšku, o to víc dostal naděleno pohyblivostí a všeobecné šikovnosti. Mouka, cukr, kokos, těsto nebo čokoláda se pod jeho rukama bleskurychle měnila v nejrůznější delikatesy.

Škoda jen, že tenhle šikovný chlapík je původem z Asie a tudíž je jeho angličtina typicky asijská a té jsem dosud na chuť nepřišel. To také bylo uvedeno jako hlavní důvod nezdaru mého testu. Než jsme se však rozloučili, vyzkoušel jsem si kromě obligátního mití nádobí, i několik cukrářských disciplin. Posypávání upečených koláčků mandlemi nebo vyrovnávání košíčků z cukru na plech je poměrně obyčejná práce, ale když dostanete za úkol piškot lehký jako dech obalit v čokoládě, máte co dělat, aby se vaše chuťové pohárky nezbláznili. Za odměnu jsem mohl velkou nádobu, která byla původně plná čokolády omýt.  Vedle mě zatím jakýsi postarší hispánec roloval croisanty, radost pohledět.

Sumasumárum pracovat tu sice nebudu, ale ta vůně a atmosféra je tu nezapomenutelná.