sobota 25. října 2014

Chameleón opouští Dee Why

 Tak ještě dva týdny a tohle opustím. Ale nedá se svítít. Zjistil jsem roky praxe, že jsem takový lidský chameleón. Pokud si vše srovnám v hlavě, tam mi to hraje tu správnou notu, jako proč jsem se rozhodnul, jak jsem se rozhodnul, tak nemám problém změnit adresu. Všude je něco. A kdo říká, že se sem zase nevrátím. A nebo jinam.

 Dva kilometry výšlap. Tam vzadu, kde končí pláž v zatáčce, tak to je ta půl hodina, kterou jsem to dal po svých.

 Stejná pláž, jen asi z jedné třetiny. U nás se korzuje po podloubích, náměstích, tady po plážích.

 Když se otočíte na druhou stranu, tak tam mají ráj golfisté. 


V dálce, možná to není moc vidět, ale frajeři jezdí na prknech a nechávají se pohánět "padákem".

V Česku se děti v sobotu učí fotbal, v Austrálii to je hlavně prkno a oceán.

 Tohle už je neděle. Odhadem tři stovky dětí a závody záchranářů.

 A to jsem já v písku.

Žádné komentáře:

Okomentovat