Dva roky co nás nebeská rychlodráha vyplivla v Austrálii

 Nějak to utíká, ani by jeden, nebo my dva s Jendou, neřekli, že tento týden to jsou dva roky, co jsme urazili po nebeské rychlodráze šestnáct tisíc kilometrů a usadili se v Austrálii. Před pár lety myšlenka, která se ani nedovolila zrodit. A to nejen u nás, spíš u rodinného soukolí, ale stalo se.
 Jsme tady, Jendovi se mění život asi víc než si myslel, ale tak to má být, budiž mu tedy přáno. Já si taky nestěžuju a krapek si to tu prodloužím. Jestli budu až do konce pošťákem, tak to netuším, ale něco mi říká, že ne, že vidím světlejší zítřky :-)). No, o víkendu napíšu víc, asi ty dva roky shrnu a připomenu co bylo, nebylo, mohlo být, stalo se, nestalo se atd. Třeba s trochou do australského mlýna přispěje i spolucestovatel :-)