Velrybářská výprava pro silné žaludky

Bonusový lákavý obrázek od pořadatelů akce

Tohle je realita

Námořníkem asi nebudu. Včera jsme se s Rochelle vydali lodí na výpravu za velrybami, což může být celkem dobrá zábava - nesmělo by se to však odehrávat v mořských vlnách, což je samozřejmě mimo realitu. Pak nezbývá jedincům jako jsem já, kteří za mlada měli problémy s přežitím pouhé autobusové dopravy a na pouťový řetězák se kvůli žaludeční slabosti raději ani nedívali, aby plavbu přečkali v co největším klidu v podpalubí, zatímco na palubě probíhá lov velrybích obrázků. Naštěstí lze fotografie mořských velikánů pořídit po akci u pořadatelů.

Fáze 1: Tady mi bylo ještě hej.....

Fáze 2: Krátká epizoda na palubě

Fáze 3: Blicí pytlík v pohotovosti

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Politická poznámka (pod čarou)

Jen tak mimochodem, možná, že mě žaludeční slabost postihla kvůli výsledkům voleb v Čechách, Libor už tu svoje znepokojení vyjádřil, já se taky děsím představy, že by měli lid znovu zastupovat soudruzi Filipové, Kováčikové ruku v ruce se Sobotkou, Zaorálkem nebo Škromachem. Bohužel jsem svůj hlas nikomu v Sydney nedal, takže nemám právo kritizovat, co si ostatní občané doma vybrali za reprezentaci - pouze mi není jasné, co většina voličů žádá. Víc peněz, aby se zase všichni měli líp nebo radši všichni stejně, aby nikdo nemusel závidět někomu, kdo se víc snaží, z kasy, která už je dlouhodobě víc než prázdná? Chápu, že cesta úspor, kterou narýsoval Kalousek, byla pro mnohé hodně trnitá, nicméně zadlužení státu se snižovalo, byť mnozí socialističtí mudrcové tvrdí něco jiného. Ale pokud většina voličů stále věří slibům o zvyšování průměrné mzdy a snižování daňové zátěže zároveň nedejbože pohádce o 13. důchodech, rád bych se konečně dozvěděl, odkud se na to vyčarují peníze? Odpověď, že se přestane krást ve velkém, což slibuje nový superguru Babiš mi jasnou odpověď nedává je velmi naivní a věřit jí mohou malé děti. Přeji voličům v Čechách spokojenost, imaginární jistoty a přál bych si, aby jejich zklamání do před dalšími volbami bylo co nejmenší, bohužel však tuším, že se miska vah na straně popularity slibujících soudruhů brzy vyprázdní a za pár měsíců se bude jako obvykle přemýšlet, jestli by náhodou nebylo lepší opustit cestu levicového populismu a zase začít řídit stát se špetkou odpovědnosti vůči budoucnosti. Ač nemám rád kolotoč, kdy nejpozději každé čtyři roky chce český volič přesný opak toho, co si navolil v posledních volbách, přesto doufám, že tentokrát to nebude trvat moc dlouho a Česko cestu do politické minulosti opustí co nejrychleji.