Čeká nás prodloužený víkend, v pondělí je volno, svátky ctí i tady, takže tři dny bez balíků. Vlastně o půl dne více. V pátek většinou končím před polednem, takže půl dne volna navíc, což při nastupujících teplotách jen kvituji. Dneska ale byla zima, jen dvacet (nechci na druhý straně světa provokovat :-)), na víkend už o sedm více, takže pohoda.
Ale proč píšu. Poslední dva balíky před koncem šichty a zase ti proradní psi :-). Zazvoním, paní doma, otevře mi bzučákem dveře, já beru schody dolů po dvou a najednou se přede mnou objeví dvě skákací postavy, které přiskočily zpoza rohu dosti nečekaně. Takže co? Já v té chvíli nebyl pevně na schodech, k tomu přitažlivost zemská, byl jsem navíc trochu levitující a v jeden okamžik hned přemýšlející, kam s nohami, abych na ty dva nešlápnul, neublížil, nerozdráždil je a nenastalo už dvakrát známé - raf a kousnutí.
Nedalo se nic dělat, jednou nohou jsem se od posledního schodu odrazil, nevím jak, a tělo jak bylo v pohybu vpřed, se zastavilo až o protější zeď, po které jsem se sesunul k zemi i s balíky jako ve filmu, ale na ty dva jsem nešlápnul, což bylo asi štěstí. Když mě viděli, pobíhali okolo mě a začali štěkat jako o život. V tom se objevila zpoza futer majitelka a začala se omlouvat, na psy hulákat a já se mezitím pomalu seskládal z koberce, který mě nečekaně před pátečním polednem přivítal na svých švech. Odneslo to jen rameno, balíky jsem předal, nasadil výraz, že se nic nestalo, ale asi mi to moc nešlo, sám sobě bych nevěřil. Popřál jsem pěkný den a nastal prodloužený víkend. Sláva.
Co se týče školy, tak mě opět přivítá na své hodině pán 4T, takže zase něco na způsob účetnictví, kterému nerozumím ani za mák.
Žádné komentáře:
Okomentovat