Kolotoč národností se v příbytku točí dál. (píše Libor) V bytě jsem s Korejcem Kimem, předtím jsme tu měli páreček z Chile, a také Ismajla ze stejného hnízda. Ti zmizeli a několik týdnů jsme obývali byt 3+1 s Kimem sami.
Byl klid.
Před dvěma týdny na dva týdny zavítaly do volného pokoje dvě Švédky - Kristina, druhá nesla jméno Lizefhe. S nimi se ale skotačení na pláži nekonalo.
Žádné studentky. Naopak, ony dvě už mají na severu Evropy určitě důchodové zajištění. Jedna tu má dceru, studuje na stejné škole, druhá si udělala prázdniny v Austrálii. V neděli ale napěchovaly kufry a odletěly směr sever Evropy. Problém s nimi nebyl, jen hned první den se na stole v obýváku objevila něco jako váza, patrně doplněk, který nám tu chyběl. Je pravda, že od toho okamžiku jsem se radostněji vracel a nedočkavě šramotil klíčem v zámku - až otevřu a zřím - to co nám tady chybělo :-). Dlouho jsme s Kimem sami ale nezůstali. Dneska odpoledne jsem čekal na Itara. První mě napadlo, když jsem slyšel jeho jméno, tak bylo Atari, což je jedna z prvních her, kterou si na počítači pamatuju. Pokud se Itar nastěhuje, tak je jasno o jeho jméně, bude to Atar. A on je Japonec. Nejdříve volal, že přijde ve tři, tak jsem čekal, pak volal podruhé, že to dneska nedá, prý nestihl autobus, takže zítra druhý pokus, Atare.
Žádné komentáře:
Okomentovat