Dneska práce stojí, tedy převážně pro ty, kteří pracují oficiálně, tedy i pro mě. Být ještě v Mexiku, tak hákuju, to je jistý, tam žádný svátky nedrží. (píše Libor). Austrálie slaví Anzac Day, den, který připadá na 25. dubna a v tomto roce na čtvrtek, což znamená, že není prodloužený víkend, ale zítra se jde normálně do práce. Nevyšlo to úplně ideálně :-).
(Původně byl tento den svátkem spojených vojenských sil Austrálie a Nového Zélandu, které tento den v roce 1915 přistály u turecké Galipole. Zde později utržily nelítostnou porážku. Zemřeli zde desetitisíce Australanů. Později byl tento svátek rozšířen a jsou jím oslavováni všichni, kteří sloužili v australské armádě. Zdroj. http://australie.orbion.cz).
Ještě jedno školní hlášení - včera mi přišlo ze školy oznámení, že si mohu vyzvednout další certifikát, kterým jsem tu prošel. Takže v pátek vyzvednu a strčím do šuplíku a ve středu zase do školy.
A jak dopadla návštěva Itara z Japonska? Nakonec přišli ve středu na obhlídku bytu dva, poznávací znamení těch dvou bylo, že oba dohromady měli tak 90 kilo, kluci byli skoro průsvitní, ale jinak v pohodě, koukli, poptali se, půl hodiny jsem jim dělal společnost. Teď se má Itar rozhodnout, jestli se nastěhuje on nebo oba. Pokud se rozhodnou, že svoje kufry rozbalí zde, tak obavy, že by mi uzmuli jídla z lednice, tak to se strachovat opravdu nemusím :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat