Škytnul, zhasl a odešel do mobilního nebe - telefon mě opustil

Jsem bezmobilní. Jako bych v tomhle tisícíletí neexistoval. Dneska jsem přišel o telefon. Nevím jak, ale když jsem se chtěl podívat, kolik je hodin, tak na mě koukal z displeje pavouk a krapek světla se dral na svět přes tmavou mlhu, můj telefon umíral. Patrně dostal poslední ránu od nějakého balíku, dneska bylo hodně velkých, jeho místo v kapse se mu stalo osudným. Občas vydal po zmáčknutí zvuk, ale už nic nepromítal. Zkusil jsem ho doma resuscitovat, ale jen škytnul, více už nezvládnul. A tak jsem se rozhodl pro jediné možné řešení, odpojil jsem ho od zdroje, ukončil jsem jeho trápení. Ano - rozhodl jsem za něj - vyndal jsem z něj baterii a on navždy opustil mobilní svět, už nepřijme zprávu, nezavolá si, dosloužil, budíž mu telefonní nebe lehké, snad tam bude mít dobrý signál, dobře sloužil, ale jeho čas přijímání vln vypršel, už to byl taky mobilní důchodce. Takže pokud mi dneska někdo volal, psal, nebo se o to pokusí, tak nějakou dobu neuspěje, jsem mimo svět virtuálních vln. Zajdu odpoledne koupit nový, ale nevím, jestli na Manly je nějak obchod s telefony, ale snad jo. Uvidíme. Takže ještě jednou díky, Nokio.