Tak se zadařilo. Byli jsme tam. Neslavnější a největší australská pláž poznala naše stopy. Já si sundal boty, ponožky, vyhrnul kalhoty a vstoupil do slaných vod. O trochu lepší než chlumecké koupaliště před rekonstrukcí. Jenda vše raději sledoval s fotoaparátem z bezpečné a suché vzdálenosti. Patrně mu v uších zazněl hlas z domoviny - jsou tam žraloci. Tuto větu jsem slyšel i já na letišti. Byla jedna z posledních, kterou mu dala rodina na dalekou cestu.
Pláž Bondi, to je nádhera. Koupil jsem kafe za 3,80, sednul na patník a doslova jsme zírali na tu krásu. Po pláži lítali běžci tam a zpátky, surfaři hledali správnou vlnu a rodinky měly na trávě u pláže piknik. Hotový ráj na zemi. Zima v trochu jiném skupenství. Po hodině se k nám přidal Michal, ten tu je akorát deset měsíců. Prošli jsme pláž tam a zpátky, pak se vydali na sousední písek (pláž), trochu jsme se prošli, ale..ideální neděle. ¨
Když jsme putovali, tak nějaký nešťastník musel udělat doma v minulosti velký průšvih, ale vzal to statečně. Letadlo nad námi vykreslilo text, že se omlouvá a že svoji Maiu miluje. Kdyby si toho náhodou nevšimla, tak éro pokreslilo nebe takto několikrát. Někdo kupuje kytky, někdo si objedná letadlo. Patrně nešlo o člověka z místních ČKD.
Cestou jsme narazili i na bazén, ale nebyl to obyčejný bazén. Když jsou velké vlny a lid nemůže do oceánu, tak lidi plavou ve slané vodě tam. Prostě nádhera.
Ještě větší bude, až uvidíte videa, budou dvě. Jelikož ale nahrávání trvá dost dlouho, tak se možná první objeví až zítra. Zatím jen fotky, Jenda jich uložil deset, na cestě jsou další od Michala. Až přijdou, tak přidáme.
Žádné komentáře:
Okomentovat