Poslední dva týdny v práci byly jako v prosinci, jako by se blížily Vánoce. Na jednu stranu dobře, člověk vydělal víc, na druhou stranu běhal s balíky někdy jako o závod a utíral pot z čela. Jeden den jsem měl víc než "rekord" z posledních Vánoc.
Jenže.
Zase se ozvalo auto, jedna část potřebuje vyměnit, část z poloosy, kus něčeho s ložiskem. V Česku se podle mechanika dá tahle část sehnat, tady ne. Ani náhodou.
Jen celá poloosa.
Ford servis si naúčtoval 1300 dolarů plus práci, což je dalších cca šest stovek, si tak odhaduju. Nakonec mi v servisu vyšli vstříc, že by to šlo, někam zavolali a vypadla cena 600 a na jeden den auto bych neměl, což znamená jít do půjčovny, což není taky zadarmo. Tak jsem byl poslán do jednoho velkoobchodu, třeba jestli tam neuspěju, tak jsem taky neuspěl. Do třetice jsem zkusil štěstí u jiného mechanika. Ten se podíval na auto, jen kývnul a řekl si o čtyři stovky a bude hotovo za odpoledne. V úterý po práci dovezu, večer vyzvednu. Nakonec slušná cena, ale stejně...
A dneska ještě tečka týdne. Před dvěma měsíci jsem parkoval v protisměru, prostě jinde nebylo místo, člověk musí nějak zásilku doručit a zkuste si chodit s boxy vína jen tak halabala na pohodu, to jednomu vytahá ruce :-).
A co se nestalo.
Ráno jel kolem v civilu zaměstnanec místního úřadu, možná "městský policista", zastavil, vyfotil, zaspal a odjel. Jen jsem stihl říci, že jsem tady pár sekund, že doručuji...ani se nepodíval, nekomunikoval. Prostě nic, byl jsem vzduch. Ale ten vzduch dneska našel ve schránce obálku a pokutu na 169 dolarů. Splatné do konce měsíce.
Takže námaha z předchozích dvou týdnů se rozplynula, vydělá mechanik a stát. Peníze se mají točit, tak jsem je otočil, jen trochu jiným směrem než jsem chtěl :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat