Vyrazili jsme lodí z Manly do centra, vystoupili a od té doby se skoro nezastavili. (A to den předtím jsme našlapali 12 kilometrů na vyhlídku na Manly). První kroky vedly do mořského světa. Ryby malé, velké až po platýse, rejnoky, kraby, koníky a samozřejmě žraloky. Hodinová prohlídka stála za to, zvlášť, když jeden prochází chodbou a nad ním proplouvá vše možné a navíc tam jsou desítky tisíc litrů vody.
Druhá cesta vedla k vosku, ale mistrovskému, žádná včelka Mája a propolis. Zavítali jsme do muzea voskových figurín Madame Tussauds. Od postavy Aborigince přes politiky, sportovce, herce a po zpěváky konče.
Jako poslední jsme si nechali Sydney Tower Eye, věž, která je 309 metrů vysoká. My jsme se výtahem dostali do 250 metrů. Přes hodinu a půl jsme byli v budově, která má výkyv jeden metr, což je dost, ale nahoře to moc znát nebylo. Znát by byly asi schody, kdybychom je šli dolů, je jich 1504!
Obešli jsme si kolečko, vyfotili, ale neskončili. Sáhli jsme pro další dolary a vystoupali ještě o 18 metrů výše - před námi bylo 30 minut na volném vzduchu, procházka kolem věže, výhled na Sydney ze všech stran a především dvě skleněné rampy, na kterých jsme stáli a viděli vše pod sebou, takže maličká auta, lidi, všechno. No, nebylo to na začátku komfortní. Ale od začátku.
Nedříve prohlídka ve 4D kině, takže upoutávka na Sydney, kde se s námi vše klepalo, foukal vítr, pršelo. Poté bezpečností prohlídka, projití detekčním rámem a poté k výšinám. Podepsali jsme před výstupem na vzduch papír, podepsali se, museli si také dýchnout, jestli nejsme pod vlivem a vyrazili jsme, a všichni ve firemních montérkách. Já dostal jeden rukáv úplně roztrhaný, tak mi to na začátku odvahy nepřidalo, asi někdy moc jen foukalo, snad, snad to někdo nepadal a jiný ho za kus chatrné tkaniny nechytal. :-).
Prošli jsme pod vedením statné průvodkyně strojovnou, každý získal bezpečnostní pás s asi metrovým popruhem a poté byl připnut na kolejnici, ze které se dostal až po skončení. Na začátku procházení kolem zábradlí a výklad, po pár minutách výstup na skleněnou podestu, kde nás stálo asi deset. Po uklidnění, že se nic nemůže stát, nám bylo doporučeno, abych si všichni vyskočili, tak jsme hupsli naráz a nic se nestalo, zůstali jsme na stejném místě, jen se pod námi vše trochu pohnulo.
Po focení, fotky máme, máme je i na CD, které jsme zakoupili za 50 dolarů, ale můj notebook už je v takovém stavu, že nic nenačetl, takže jindy, ale jednu fotku dávám na blog přece. Na konec zůstal bonbónek, to nejlepší na konec. Přešli jsme na druhou stranu věže, každý si držel svoji šňůru bezpečí a dostali se na druhé prosklené pódium, a tohle bylo vysouvací. Takže nejdříve výklad, poté přejetí čtečky a celá plošina se pod námi o metr posunula do vzduchoprázdna. No, sranda to byla, ale když jsme si zase měli všichni povyskočit, tak už tak veselo nebylo, ale nakonec jsme to všichni přežili, což je asi jasný, když to právě čtete.
přip
Žádné komentáře:
Okomentovat