Narozeninový víkend v oblacích

Svítání v Hunter Valley

S drobným spožděním se vracím k uplynulé neděli a také pondělí. Tyto dva dny  mi bylo dopřáno s mojí přítelkyní Rochelle strávit oslavami mých čtyřiatřicátin. Že se chystá nějaké překvapení, na to jsem byl upozorněn předem, ale to bylo všechno, co jsem o dvoudenním programu věděl.
V něděli velmi časně ráno (v půl třetí) dorazil chlapík, který nás vyzvedl před domem a dvě hodiny jsme strávili jízdou do neznáma. Nevím, jak ho někdo mohl přinutit, aby jel v tuhle nelidskou dobu 2 hodiny jenom pro dva lidi a pak zase 2 hodiny zpátky. Cestou jsem mohl hádat, kam asi můžeme mířit, ale radši jsem dospával. Na místo určení jsem dorazili ještě před svítáním. Teprve tady jsem se dozvěděl, že jsme v Hunter Valley - tradiční oblast vína, asi něco jako jih Moravy. Co jsem však ještě nevěděl, to byl hlavní bod ranního programu. Rochelle i řidič se mě celou dobu snažili mást, takže jsem si chvíli mohl myslet, že jedeme k moři a čeká mě potápění se žraloky, jindy zase seskok z letadla s padákem a já jsem pochopitelně věděl, že jde o legraci. Takže mě ani moc nepřekvapilo, když se po rozbřesku objevili nějací lidé a jeden z nich se mě ptá jestli už jsem někdy letěl v balónu. Považoval jsem to za další fór do té doby než jsem zaostřil na jeho kšiltovku, kde měl jeden horkovzdušný balón vyobrazen.

Pochopil jsem, že teď už se o legraci nejedná. Moc mě neuklidnil ani fakt, že jim prý budu moct pomoci před odletem balón připravit, když mám ty narozeniny. No - nakonec dopadlo všechno dobře. Počasí bylo parádní, takže jsme k záložnímu plánu sáhnout nemuseli - záložní plán byl let vrtulníkem.

Po snídani následoval přesun do chaty, která zdánlivě vypadala jako že v ní jsou zachovány všechny původní prvky, aniž by se jí dotkla ruka moderní civilizace, přesto zde šikovně zamaskovány fungovali běžné spotřebiče, jako lednička nebo myčka nádobí. Společnost nám tu dělal pes, kohout a neustále nablízku byla také Emu - opeřenec nápadně se podobající pštrosovi :)

Dalším bodem programu byla narozeninová večeře ve fine dinning restauraci Shakey Tables. Opravdu mimořádný zážitek.

A to byl před námi ještě celý další den. Ten patřil ochutnávce toho, na co jsou místní hrdí nejvíc, tedy vína. A na konci také čokolády, sýrů a piva. Projeli jsme v malé dodávce Hunter Valley křížemkrážem, a strávili příjemný den. Společnost nám dělal jeden další pár, takže to nebyla žádná hromadná mega akce, ale příjemná zábava pro pár lidí. Ještě jednou díky hlavní "pořadatelce" :) .

České minipivo