Nejrychlejší stovka života a probuzených patnáct kilo masa

 Víkendové radovánky skončily jako obvykle rychleji než stejný čas v pracovním procesu. (píše Libor). Nevím čím to je, ale je to tak vždycky co si pamatuju. Mám za sebou tři dny práce od víkendu a jezdím od úterý v novým autě, to moje si nechává naklepávat plechy levých dveří. Důvod je jediný, když jsem tuhle práci začínal, tak jsem se v depu otřel o kovový sloupek a jaksi jsem dal jedněm dveřím nový design. Teď se vrátím k normálu, za chvíli si pro auto jedu.
 O psech už ani nepíšu, protože by šlo o nekončený příběh. Oni jsou všude. Ale dva výjimečný přece jen mám. V pondělí jsem zaběhnul nejrychlejší stovku svého života. A to s balíkem v ruce. Jedu na známou adresu, scenerem přejedu po kódu balíku, což je znamení pro majitele, že má přijít k vratům. Ale občas to je znamení pro jeho dvě košťata. To jsou ti psi, kterým chybí jen násada a může se s nimi vytírat. Jsou vzrůstu nevelkého, ale štěkají, cení zuby a pelášit umí - překvapivě rychle. Zvlášŕ když vidí otevřený vrata. Jeden při pondělním ránu rozkmital své mininožičky. Necouvl. Naopak, já se otočil na patě a pelášil, on nepřestával a já přeběhnul o pět baráků dál. On s pocitem vítězství, že zahnal hňupa pomalu odkráčel na své území. Pak přišel majitel, vynadal mu a byl klid.
 Dneska jsem zase vešel jako obvykle na zahradu k baráku, žádné upozornění ohledně psů, jsem tři metry od vchodových dvěří a najednou si všimnu, že se v trávě válí asi patnáct kila živého masa - baset, pes s výrazem opovržení života a ušima předlouhýma, tvor to nehezký. Nikdy jsem ho neviděl udělat rychlejší krok. Koukáme na sebe, já pomalu našlapuju ke vchodovým dvěřím, zaklepu - nic, pořád na sebe koukáme. Ale jeho to už patrně přestalo bavit a vystartoval. On, baset, ten tvor, který....umí běhat, brankou jsem prásknul včas, já venku, on vevnitř. Vyhrál jsem, ale fous, akorát jsem vzal rohem branky o žebra, takže jsem si přivodil basetí modřinu. Další adresa, kde uvidí jen kartu pro poštu.
 Jinak dvě zkoušky ze tří jsem udělal, u poslední ještě není výsledek. Psal jsem do školy, mám prý být v klidu, tak jsem.