Už vím, jak vypadá druhá stěna v kuchyni Mexica. (píše Libor). Dneska jsem se otočil o 180 stupňů. Zády k myčce, čelem ke kontaktnímu grilu a rozpálenému sporáku. Jako v tý pohádce...po dnešku neexistuje jen jedna strana toho obdelníku, ve kterým se vše vaří.... pro sobotní nátřesk jsem se stal kuchařem, i když jen pomocným. Dělal jsem s Korejcem Agem, on si kmital kolem burritos, nachos, enchilady a salátů a já dával teplotu flavor a corn tortillas a casadellám. Jednoduchá práce, to se musí nechat, tak snadný večer jsem tady ještě nezažil. Hospoda narvaná od sklepa po půdu, ale já se měl dobře. Občas jsem v tom hluku ale blbě slyšel od Vitora co mám udělat a kolik, ale když jsem nevěděl, tak jsem se zeptal, že jo. Všechno ale nakonec klaplo. Odhadem to vidím na 300 tortill, že jsem hodil na oheň. Pět jsem jich asi vyhodil, protože se roztrhaly, ale tohle tam nikdo neřeší, jde přece jen o kus těsta.
Vpředu vše dirigoval Brazilec Vitor, který se musel orientovat třeba v padesáti objednávkách, asi proto po šichtě to víno :-). Na výdeji se točil Bali z Indie a Babul z Bangladéše, uprostřed jsem postával já s Agem a na grilu se potil Ind Pritt. Nádobí tentokrát zůstalo na korejské dvojici Jin a Brendan. Jelikož jsem dneska byl za "kuchaře", vyhnul jsem se nekončící megahoře nádobí, když vše končí. To byl pocit, tak odpočatý jsem ještě z týhle práce nešel. Ale nedělám si iluze, že tohle bude pokračovat na každý šichtě, ale když by to šlo občas, tak dobrý. A ještě jedna mexická změna. Jelikož balíků na poště je nevyzpytatelně, spíše zatím více, což kvituji, tak mám ale stres stihnout ve středu a v pátek Mexico, takže jsem si domluvil, že budu začínat o hodinu vždycky dýl, tedy v pět odpoledne. Sice bude méně hodin, ale hlavně, když bude více klídek.
Žádné komentáře:
Okomentovat