Nechápu, nejde mi to do hlavy, tohle je zkrátka jiný svět. A já ho obcházím po kružnici s hooodně velkým poloměrem. (píše Libor). Řeč je o účetnictví. Dneska jsem absolvoval dvě hodiny mučení pod pánem 4T - učitelem Pettittem. Přišel, rozdal papíry, usadil se asi před partnáct lidí a já se ocitl ve světě, kde jsem byl naprostým zelenáčem. Nadále jsem a budu. Živit se tímhle, to je...nenacházím slušných slov.
Čtyři stránky, asi dvanáct otázek, z toho tři příklady. Jiříkovo vidění a španělská vesnice dohromady se střetly v jednom, bodě, časoprostoru a já byl uprostřed té zábavy, která má na konci skončit úspěšným zápočtem. Příklady na popsání různých pouček se daly, mohli jsme používat knížku, ale příklady? Zvláště ten poslední byl obvzláště výživný, byl na celou stránku. Ani jsem si neškrtnul, an jsem se nesnažil, když jsem to viděl, tudíž jsem zamířil svým okem do papíru vedle sedící Elišky a sprostě opisoval. Jinak to nešlo, vážení, tohle byla jiná váhová kategorie. Eliška se snažila hodně, patří ji velký dík, ale najednou Pettitte zavelel konec a příklad zůstal nedopočítán. papíry odevzdat a veřit v zázrak. Ale že by mi to vadilo, že nebylo dopočítáno? To ne. Byl jsem rád, že tohle martyrium skončilo. Snad pár bodů bude za postup :-).
Netroufám si odhadnout, jak jsem dopadnul, a to ani ve snu, tedy spíš strašidelným snu, kde drací nechrlí ohně, ale čísla, kredity, debity atd.. Snad to klapne, jestli ne, tak si nechci představit druhou šanci. Stačí, že za tři týdny je další zápočet z účetnictví. Ještě tu ale máme v týdnu úterý a středu a další zápočty, snad je ale nejhorší za mnou :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat