Svět slavil Halloween, svátek vydlabaných dýní, prodejci zeleniny mohli pookřát, byl business. (píše Libor). Po Sydney ve středu chodily děti převlečené za různé příšery a jejich rodičovstva je zvesela následovala. Kostýmy, pomalované obličeje, špičaté čepice, všude čarodějnice, rytíři se šavlujícími meči a jiné další a všelijaké převleky, které vyčuhovaly z každého rohu. Zažil jsem to i doma, ale trochu v silnějším kalibru.
O půlnoci si to dohasím domů, dohasím píšu záměrně. Vkročím do baráku, u nás otevřeno, muzika vyhrává jak na Matějské pouti a vevnitř asi deset lidí, studenstvo si zpříjemnilo život Halloweenem. Zábava v plném proudu. Pivo, jídlo, ejchuchu. Vše ale v míře, že jsem asi po hodině, když jsem povečeřel, polelkoval, šel spát. Akce jsem se neúčastnil, leč jsem usoudil, že mám několikahodonový alkoholový deficit, takže mé chápání by se patrně nesešlo s ostatními na stejné vlnové dorozumívací délce. Už jen to, že si jinoch z Chile či Brazílie oblékl dres Argentice Messiho mě krapek překvapilo. Ale tím to také skončilo. Šel jsem spát.
Jedna hodina ráno pryč a mohutné bouchání na dvěře, "To víš, budu ti tak otevírat," říkal jsem si s tím, že nemám chuť být vtažen do nočních radovánek. Ale když dobývání nepřestávalo, otevřel jsem. "Ty jsi vařil," vyhrkl na mě Brazilec, soused. Ne, odvětil jsem mu stroze, nechápavě a dosti ospale. Tak jsme šli do kuchyně, já v polospánku, který vmžiku přešel do bdělosti rychlostí světla.
Dýmu, že bych s ním naplnil pár dýmovnic, smrad, že by se prasečák nemusel stydět, puštěné všechny větráky v bytě, že by jejich fukot mohl vyrábět elektřinu a kuchyň očouzená jako když parta školáků poprvé kouří v kůlně o prázdninách u babičky v Černošicích. Pěkný představení, oči nevěřily, sanice spadla a mě napadlo jediné - "Jsou všichni v pořádku?" "Jo," odvětil mě naprosto neznámý tvor, který se proti mě postavil s lahví v ruce a zíral na stěnu, která během chvilky změnila barvu. Po této zprávě jsem usoudil, že má přítomnost by tady mohla skončit, zavrtěl jsem hlavou a šel spát. pak už nikdo nechouchal.
Někdo ze slavících patrně pod menším či větším vlivem a pod vlivem rozjuchanosti zapomněl, že v kuchyni něco tvoří a používá při tom oheň, který jak víme, je dobrý pán, ale zlý sluha. Není divu, lednice plná piva, obývák plný piva a pivo v mozku. Nakonec neznámý jedinec (možná jich bylo více takto chytrých) vytvořil velké dílo. Větráky běží ještě teď ráno, čtvrt kuchyně máme černý až šedivý, zajímavý design, ale všude a na všem popílek, což už tak interesantní není, zvláště pokud jde o nádobí a poživatiny, kde se staly nepoživatelnými. Jsem zvědavej, kdy to někdo uklidí, kdo vymaluje, co tomu řekne majitel atd. Pořadatel této party zažije ale after party, nečekanou, to je na beton.
Jo, takový tady byl Halloween, na který se nezapomene. Co za rok? Mohli by někdo vyplavit :-))). Každopádně zítra dopovím pokračování tohoto nočního reje, uvidíme, co se tu stane za 24 hodin.
Žádné komentáře:
Okomentovat