Tak jsem deska zavítal na Manly, a můžu říct, že jsem si jen potvrdil, že jde o správnou volbu. (píše Libor) Má (doufám) budoucí adresa je něco jiného než centrum města Sydney, prostě všechno je blíž, k tomu pláže, méně lidí, méně stresu na první pohled, více pohody na první pohled.
Cestou zpátky jsem jel lodí, taky jak jinak z Manly. A jelikož tu je už dva dny pořádný vítr, i stromy padají, tak výlet po moři, kde se vlnky proměnily ve vlny, stál za to. Polovina cesty proběhla v tomto obraze - asi jako byste z druhého patra paneláku sjeli na sáňkách a hned vás to vyhodilo nemilosrdně a bez optání zpátky. Žaludek má přitom dosti cestovní stavy, ta kráva ve mně se asi nestačila divit. Ale lidi se bavili, odvážlivci vylezli i na palubu, zvrchu vše hlídal vrtulník a když přišel pořádný náraz s vlnou, tak si lidi zakřičeli a zatleskali. První chápu, druhý moc ne.
Ještě než jsem se vydal zpět, tak jsem u Michala pojedl svíčkovou, proto ta kráva. Podotýkám domácí svíčkovou, podotýkám podruhé, že ji vařil sám Michal. A to i knedle. Chlapec umí, jak knedlíky nemusím, tak teď bych jeden váleček a k tomu patřičnou porci maximasa nepohrdl. Já to ale vyřešil jinak. Stavil jsem se v obchodě a koupil klokana. Už žádný klokaní hamburger, ale prostě připravená syrová flákota, která přistála na rozpálené plotně. A kluk chutnal, doskákal. Na šest minut jsem ho položil do rozžhavené pánve, jednou otočil, přidal majolku na talíř vedle brambor a pustil se do něj. Nejsem kuchař, neumím vařit, ale chlapec se dlouho na mě nedíval. Na zítra zbyla ještě půlka, bude k obědu.
Žádné komentáře:
Okomentovat