Odsud až sem. Skoro deset kilometrů dlouhá štreka podél pobřeží. A taky pár desítek schodů. Tak to byla sobota. Venku krásně, teplota akorát, v Čechách je ale tepleji. Ráno v 8:45 dveře od baráku klaply, v 16 se zase otevřely. Mezitím jsme se vlakem a busem dostali na most Spit Bridge, kde jsme se sešli s Michalem. Poté jsme se vydali mezi dva prsty, jak ukazuju na fotce a Jenda zvěčňuje. Dobrý tři hodinky pochoďáku. Úzké cestičky, sem tam bahno, sem tam, vlastně více naž sem tam běžci, kteří si tuhle trasu dávali v poklusu. Běhání je tady dost oblíbený, možná až moc. Na konci jsme došli na Manly, tam se podívali zase na pláž, poseděli, dali kafe, probrali nějaké blbosti a vydali se zpět. Tentokrát lodí. Z Manly už podruhé. Jelikož si nohy řekly své, tak jsme zavítali do podpalubí - teplo, žádný vítr a sedačky. Kolem se proháněly výletní čluny, luxusní placetnice, rybáři se snažili o úlovek a v dálce v přístavu stály stovky plachetnic, které vypadaly jako jednohubky. Dole něco velkého a nahoru šla jen tyčka. Fakt to vypadalo na tu dálku jako jednohubky. Kdo nevěří, ať se přijede podívat.
Malé, velké, baculaté, tenké, luxusní, rybářské, turistické..loď, kam se člověk podívá.
Jedna ze zastávek: Jsme nahoře a vlevo je Manly, taková vesnička v Sydney. Vpravo, co není vidět, tak tam jen centrum Sydney, asi půl hodiny lodí, což jsme dneska dali cestou zpět.
Žádné komentáře:
Okomentovat