středa 23. května 2012

Konečně u slaný vody

Slaná, je slaná. Skoro jako ve vaně se solí z kuchyně. Jenda sice patří mezi 24 nejtenčích lidí na světě, ale trval na tom, že se musí nechat zvětčnit u vojenské velelodi, přitom vojnu nezná, byl na civilce, simulant. Ale četba z dětských let o statečných kapitánech a kovářích v něm zanechala stopy. Budiž mu tedy vyhověno. Ta malá koule na další fotce není atrapa, je to koala, která je živá, sám jsem viděl pohyb, měl jsem brýle. To poslední vypadá jako rogalo, ale není to rogalo, je to jen větší deštník, kam si chodí domorodci sníst třeba oběd. Tenhle to trochu přetáhnul, usnul.
Co jsem potřeboval, to jsem viděl, můžu jet domů a kapitán je bez kruhu



Námětů k focení je u vody spousta, stačí si vybrat nějakou hezkou loď - a je jich tu fůra.        
Hned na první procházce po Sydney nám neunikl ani malý medvídek koala.

Australané se chystají na zimu, ale i teď se dá na sluníčku u vody báječně relaxovat.








1 komentář:

  1. Mám tu jeden požadavek od Marušky (dcerka 6 let). Přála by si prosím tu koalu, nebo nějakýho klokana. Až pojedete domů, tak vemte nějakýho lehčího, ať vás vezmou váhově do letadla. U těch lodiček vypadáte jako protřelí námořníci, Honzu bych pasoval k nějakýmu ruskýmu bitevníkovi a v Liborovi se už probouzí česká povaha.

    Hezkej den chlapci - Míra s.

    OdpovědětVymazat