Školní den čtvrtý a tedy i stále stejný. Prý nám to všem náramně jde :-). Ráno jedete na stojáka ve vlaku, polovina lidí brouzdá ve svých chytrých telefonech, ten já nemám, Jenda jo, ale nebrouzdá, páč stojí a musí si dávat pozor na opačné pohlaví. Jak ho nějaká žena, dívka vidí, tak mu padá k nohám, a to doslova. Dneska se mu jedna domorodkyně sesula před jeho desítky jako podťatá jabloň v rozpuku.
Na první pohled super zážitek pro sebevědomí mladého jinocha, který tápe na druhém konci světa, ale má to své ale. Dívenka, která cestou řečnila s opravdu ráznou kadencí a byla navlečena do teplého kábatku, zmlkla ve vteřině - zkolabovala. Na první pohled stres, nestihnu školu, práci. Ne, ne. Pomohli jsme nereagujících 70 kilo zvednout, kamarádka ji vzala do teplých a marod byl venku. Secvičený drážní personál si vzpomněl na povinné zdravotnické hodiny a my nezmeškali, jeli jsme dál. Ale ještě ke škole.
Je znát, když člověk musí mluvit jen anglicky, rychleji se otrká, to jsem poznal, když jsem vyrazil potvrdit zdravotnické pojištění do pojišťovny dneska. Dopadlo to dobře, prý mám dobrou angličtinu. Jenže to tu říkají každému, jsou slušně vychovaní :-) Ale k té škole.
Nemyslím si, že mám nějaké přehnané znalosti o ledním hokeji, ale když se se mnou začne Kolumbijka při hodině dohadovat, že hokej se hraje na 50 minut, tak opravdu nevydžím její stálou argumentaci. Ne, 50, ne 50, ne 50, ne 50 atd. Ona, která si patrně spletla pojmy s dojmy. Navíc jediný led, která ona zná, tak je ten, který pije u Mekáče v Cole. Jelikož učitelka je Australanka a toto sportovní odvětví ji taky moc neříká, ba ani se o jejich třicet let neotřelo, tak to celé rozštípla jako Colina, když píská penaltu - máte pravdu oba. Tlak mi vskočil, double rozvětvená žíla ve tvaru V uprostřed čela naběhla, ale zklidnil jsem vášně a uznal, že učitelskou přízeň budu v následujících týdnech potřebovat. Kývl jsem nad jejím šalamounským řešením a pátral jsem v paměti, co by mi řekli v práci (Sport.cz - neberte to jako reklamu), kdybych poslal referát po 50 minutách. Jedno je jisté, byl bych první...
Ve vás se chlapci novinářský kořeny nezapřou. pokaždé, když usedám k PC, nejprve najíždím na vaše stránky a kochám se, co jste zase dali do blogu. Vaše články jsou nejen poučné,ale hlavně zábavné a pokaždé se u nich zasměju. Takže pochvala. nezapomeňte se taky učit syčáci, ať z vás nejsou budižničemové a ty si Honzo neber přiklad z nějakýho čínskýho souseda a choť pravidelně do školy. Tak promluvil starší bratr, Howg domluvil jsem. Mnějte se.
OdpovědětVymazat