Balíme...

 

Jelikož už se dá zbývající čas do odletu začít počítat na hodiny, považuji za nutné informovat nejvěrnější čtenáře o posledním vývoji. Balení berou oba "účastníci zájezdu" velmi zodpovědně. Zatímco jsem já (Honza) přestávkový program při česko-slovenském hokejovém semifinále MS (které se vzhledem k výsledku ukázalo jako historicky nedůležité) obětoval přesouvání obsahu původního menšího kufru do o pár centimetrů většího, zastihla mě uklidňující SMS od Libora, že po stránce zabezpečení zdravotnickými potřebami se v Sydney nemusíme ničeho obávat. Nebudu zatěžovat podrobnostmi, ale obsah lékárny, kterou má Libor připravenou na cestu, by prý spolehlivě postavil na nohy zdecimovanou armádní jednotku v Afghánistánu.

Zbývá jen doufat, že lékárna přežije zavazadlovou redukční kůru, protože zároveň s informací o lékárně jsem se od Libora také dozvěděl, že má zatím předběžně sbaleno násobně více zavazadel, než má standardní člověk rukou... Ale jsem v klidu, nejlépe se redukuje pod časovým tlakem a času je vlastně pořád dost :).  Sejdeme se na letišti.